Cordicepin a jeho toxicita na rakovinné buňky

Cordicepin a jeho toxicita na rakovinné buňky

Mnohé studie potvrzují výjimečnou schopnost Cordycepsu působit protirakovinně. Tato asijská parazitická houba dokáže „zaútočit“ na rakovinu vícero způsoby. A to i díky podpoře imunitního systému, který pak sám rakovinné buňky aktivně napadá, ale má také schopnost přímo působit na rakovinné buňky.

Jednou ze složek, která takový účinek má, je cordycepin. Tento  3'-deoxyadenosin má např. výrazné antiproliferativní účinky u rakoviny plic, navíc nebyla prokázána žádná toxicita pro zdravé tělní buňky.

V citované studii pak vědci testovali in vitro mutagenitu a in vivo toxicitu zmíněné složky Cordycepsu. Podávali tak krysám každý den po dobu 30 dní cordycepin v dávce 0,25 mg/mL nebo 1 mg/mL. Následně dělali rozbory krve (hemoglobin, hematokrit, počet červených a bílých krvinek…), biochemii a jaterní testy (bilirubin, alkalická
fosfatáza, albumin, kyselina močová, ALT, AST, glykémie…), sledovali i mikroanatomické změny na játrech, ledvinách, slezině, mozku, varlatech a porovnávali výsledky s krysami, jež cordycepin nedostávaly. Tyto testy
potvrdily, že cordycepin není nikterak nebezpečný a nezpůsobuje žádné zdravotní komplikace.

Mutagenita byla testována na bakteriální kultuře Salmonelly typhy murium, k níž se přidávaly různé koncentrace cordycepinu. Test nepotvrdil, že by měl cordycepin přímé mutagenní účinky.

Navíc následně vědci testovali účinnost cordycepinu, který inkorporovali do želatinových nanopertikulí, které
by pak mohli být podávány při léčbě pacientů. Jedná se hlavně o schopnost nanopartikule cordycepin absorbovat, ale také uvolnit.

Účinnost fungování takto podávaného cordycepinu byla testována nejprve na zdravých nerakovinných buňkách, u nichž neovlivnila viabilitu, nedošlo k buněčným úmrtím. Naopak, když byly nanopartikule přidány do buněčné kultury s buňkami rakoviny plic, tyto buňky umíraly, snížil se jejich počet, a to dle toho, jaké množství cordycepinu
se z nanopartikule uvolnilo. Smrtící účinek cordycepinu je tedy závislý na dávce.

Jako poslední sledovali vědci antimigratorní efekt cordycepinu na rakovinné buňky, čímž se tyto dostávají do
dalších tělních oddílů, rakovina metastazuje, i zde bylo potvrzeno, že cordycepin dokáže snížit migraci rakovinných buněk a má tedy nejen antiproliferativní, ale i protimetatatické účinky.  

Díky těmto pokusům bylo opět potvrzeno, že podávání cordycepinu i ve vyšších dávkách není pro tělo toxické,
nemá mutagenní účinky, ale naopak pomáhá ničit rakovinné buňky a snižovat riziko metastazování. Navíc vědci přinesli možnost, jak úspěšně a bezpečně  podávat pacientům cordycepin vázaný na želatinové nanopartikule.

 

Zdroj:

Aramwit P, Porasuphatana S, Srichana T, Nakpheng T. Toxicity evaluation of cordycepin and its delivery system for sustained in vitro anti-lung cancer activity. Nanoscale Res Lett. 2015;10:152.

 

Galerie k příspěvku

Přidejte komentář